Splněný sen – setkání s Angelou Merkelovou
Celý příběh začal dopisy a e-maily, které jsem zasílala od letošního jara na spolkové kancléřství a poté komunikovala
s kancléřčinou asistentkou, která mi po několika emailech poslala pozvání na den otevřených dveří v kancléřství, který
se konal u příležitosti oslav 25 let pádu Berlínské zdi. Zbývalo už jen naplánovat cestu a vše zajistit.
Poslední srpnový víkend jsme já, mí rodiče a můj mladší bratr vyrazili do Berlína, hlavního města Německa. V pátek a v sobotu
jsme navštívili skoro všechny berlínské památky a spoustu zajímavých budov. Prohlédli jsme si také dvě ministerstva a sídlo
německé vlády. Všechny tyto budovy jsme pečlivě prošli a seznámili jsme se tak alespoň částečně s fungováním vládních orgánů,
tudíž i s prací a denním režimem ministrů.
Ale to bylo skoro nic v porovnání s tím, co se mi povedlo další den. V neděli ráno, přesně v 10:00, začínal „můj den
otevřených dveří na německém kancléřství“, kde sídlí německá kancléřka Angela Merkelová.
Než jsme vešli do celého komplexu kancléřství, museli jsme podstoupit několik bezpečnostních kontrol. Při první se musely
odevzdat batohy a větší kabelky, při další jsme museli projít detektorem kovů, kde jsme museli sundat všechny řetízky, prstýnky.
Také bylo nutné zapnout naši kameru, aby se potvrdilo, že v ní není schovaná např. bomba. Naštěstí jsme všemi kontrolami prošli
a mohli jsme konečně vstoupit.
Měli jsme i možnost sednout si do helikoptéry německé kancléřky a prohlédnout si její limuzínu. Úžasné! Pak jsme se přesunuli
na zahradu, kam měla Angela Merkelová ve 14.00 přijít. V tuto dobu se nad obzorem začaly prohánět vrtulníky a zvýšil se počet
členů ochranky. To už bylo jasné, že se něco děje. Právě přicházel člověk, se kterým jsem se toužila celý svůj dosavadní
život osobně setkat. Angela sešla ze schodů, které vedly ze spojovacího mostu a já právě stála tváří tvář nejmocnější
ženě planety. Úplně se mi zatajil dech. Německy jsem ji požádala, jestli by byla tak hodná a vyfotila se se mnou. Řekla jsem jí,
že jsem přijela z České republiky a že je můj vzor. Angela souhlasila. První fotka se bohužel nepovedla, ale napodruhé vše vyšlo
a já si splnila svůj sen - vidět se a mluvit s německou kancléřkou.
Tato zkušenost mě naučila jednu důležitou věc. Pokud si věříte a jdete si tvrdě za svým cílem, jednou toho určitě dosáhnete.
Tímto bych chtěla poděkovat všem, kteří mi projevili obrovskou podporu a zejména pak mým rodičům, protože bez nich by se tato cesta
neuskutečnila. A v neposlední řadě paní učitelce Pavelcové, která mi pomohla s překladem všech potřebných dokumentů.
Na tento den už nikdy nezapomenu!
Lenka Zakopalová, 9.A
Obdivuji píli a vytrvalost Lenky. Šla si za svým celoživotním snem a už ve čtrnácti letech si jej splnila.
Smekám před její odhodlaností a vytrvalostí. Jako učitelka jazyka německého jsem velmi ráda, že má u žáků kladnou odezvu.
Jitka Pavelcová, učitelka německého jazyka